MENU
Zpět na výpis překladů

Dva veselé příběhy od Helmy Helma Kuntscherr

Jsme už v 5. roční době (masopustu), a tak budu s přimhouřením oka vyprávět 2 pravdivé veselé historky, které mi ze svého dětství vyprávěla Traudel Marks, rozená Tschamler. Ty historky mně tak rozveselily, že je chci předat dále. Jedná se o ženskou lest a podplácení a ve druhém případě o znevážení úřední osoby.

PŘÍBĚH PRVNÍ

Traudel a moje sestra Marie se chtěly stůj co stůj dostat na kostelní věž při večerním vyzvánění s Karlem Seidler-em (kostelníkem), jehož úkolem bylo zvonění, tehdy ještě ruční. Podle Traudel se Karel zdráhal vzít je obě nahoru, obzvláště když byly ještě děti.Nevím, jaké nebezpečí by tam na ně čekalo, jestli schody byly zchátralé, přílíš vyšlapané, nebo, nebo... Traudel a Marie se však nevzdávaly. Zcela vypočítavě využily jeho nepříznivé životní situace. Karel byl opravdu chudý člověk, o něhož se nikdo nestaral, a který se jen stěží protloukal světem. Myslím, že často dostával jídlo u mojí tety v hospodě. Tehdy ještě nebyl nikdo státem pojištěn. Tak ho ty dvě podplatily slibem, že mu z domu obstarají nějaké buchty. Buchty měly vždy křupavou kůrku, často byly naplněné povidly a chutnaly báječně – mně každopádně. Tomuto pokušení nemohl Karel opravdu odolat, a tak se obě děvčata dostala na kostelní věž, a Karel si pochutnal na dobrých, doma upečených buchtách.

 

PŘÍBĚH DRUHÝ

Do ročníku Traudel patřil také Josef (Pepek) Umlauf z Dolní Vsi č.7 /Niederdorf . Když při našem telefonickém hovoru padlo jeho jméno, vzpomněla si Traudel na následující příhodu, která se udála ve 2. nebo 3. školním roce. Stalo se to ve třídě školy v Nových Valteřicích / Neuwaltersdorf, aktérem byl Josef Umlauf. Bylo to asi už v chladnější roční době, kdy farář Raimund Binder z Křišťanovic / Christdorf udržoval v místnosti během náboženství v chodu železná kamna. Musel to dělat sám, protože měl kolem sebe jen děti. Třída nebyla moc malá, takže se dřevo muselo často přikládat. Při tom stál farář zády ke třídě, otáčel tedy k žákům své povšimnutihodné pozadí. Nikdo neví, co najednou Pepka posedlo – najednou vyskočil z lavice, běžel k faráři a plácl ho malou dětskou rukou silně po zadku. To si musí člověk představit.Traudel si už nepamatuje, jak farář zareagoval. Jestli také jemu vyskočila ruka? Možná se Pepek při pohledu na tu zadní část těla cítil k tomu vyzván, což by mohlo jeho čin vysvětlit. Komičnost této situace je ohromná. Oba jsou již v nebi.                             

Helma Kuntscher-ová

_ _ _ _ _ _

Zdroj: Bärner Ländchen 2020/ Nr. 01/, str. 30-32
Překlad: Stanislav Prokop a Anna Halíková, členové spolku Lubavia

_ _ _ _



Zpět na výpis překladů