Milí Křišťanovičtí, po přečtení tohoto nadpisu budete jistě zvědaví, kdo mohl napsat následující řádky. Já vám to prozradím. Autorkou je Edith Becker-ová, rozená Kretschmer-ová, místní supervizor-ka-kmotra Guntramovic / Gundersdorf, s kořeny v Křišťanovicích (Christdorf).
Dokud jsme žili v ČSR, do roku 1938, měli jsme v červenci a srpnu prázdniny. Z toho jsme trávily moje sestra, já a maminka čtrnáct dní v Dolních Kunčicích / Kunzendorf, rodné obci naší maminky. Dne 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, jsme se vydaly do Křišťanovic, kde nás u dědečka už čekal náš otec.
Oba prázdninové pobyty se od sebe velmi lišily. Zatímco v Kunčicích jsme - díky svému podnikavém bratranci, jehož rodiče provozovali obchod s potravinami a hostinec - hodně cestovali a poznali mnoho lidí, pobyt v Křišťanovicích se odehrával výhradně v usedlosti našeho strýce Rudolfa, bratra našeho tatínka.
Ve výměnku u našeho dědečka jsme měli dostatek místa. Moje sestra a já jsme se většinou zdržovaly ve statku, neboť tam byli skoro stejně staří bratranci Erhard a Heini a naše sestřenice Hildegarda. Za příznivého počasí se samozřejmě šlo na žně. Obilí, které bylo před několika dny posečeno žacím strojem a leželo v malých kupkách na strništi, aby uschlo, bylo třeba odvézt domů. Waltraud a já jsme rozprostíraly slaměná povřísla, aby na ně ženy mohly hráběmi pokládat kupky obilí. "Knebleři"/ Knebler, to byli dva velmi secvičení starší muži, kteří svazovali obilí do snopů pomocí "Kneblů" a to tak pevně, aby se do nich nedostal ani prst (Knebel je asi 40 cm dlouhý, kulatý klacek, na konci zašpičatělý, pozn. překladatele).
Pro hladovce měla selka, teta Irma, velkou mísu tvarohu s velkým množstvím vloček másla. Aby tvaroh zůstal studený, byl pokryt v průzračné vodě chlazenými lístky pilátu lékařského, lidově zvaného volský jazyk. To bylo osvěžující! Jednou řekl jeden sedlák (v nářečí): "Aßt och Quork, Quork klt" (Jezte tvaroh, tvaroh studený?) Nato odpověděl pomocník: "Eech aß Potter, und wenn ech verbrich." Když byly snopy svázány, byly pečlivě uloženy na žebřinový vůz a "gebäumet"- to znamená, že fůra byla s pomocí dlouhé tyče, kulatiny z mladého stromu a provazů připevněna k vozu tak pevně, že se žádný snop nemohl ztratit. Dokonce jsme si my děti mohly nasednout, když jsme pomáhaly na dědičném na Malém Roudném / Klein Rautenberg, protože to na cestě nedrkotalo. Dědeček, který povoz řídil, dával s přísným výrazem pozor, zda jsme zůstaly klidně sedět. Po vykonané práci: vyložit, nakrmit dobytek, podojit a pak jsme se mohly osvěžit v neckách, které stály u protékajícího potoka a byly stále plné čerstvé vody.
Ve velké přístavbě, celé pokryté břidlicí, již na hladové krky čekala večeře. U dlouhého stolu se sešli nádeníci, čeledíni, děvečky a lidé ze statku, aby utišili hlad. Na žízeň tu na stole stál velký "Punceltopf" plný mlék (pozn. překladatele: Punceltopf je kameninová nádoba, pocházející z Boleslavce v Dolním Slezsku /Bunzlau in Nieder Slesien).
Dobře odpočinutí jsme šli další den na dědičné směrem na Nové Valteřice / Neuwaltersdorf nebo na přední dědičné na Bärwinkel, odkud jsme také sklízeli obilí. Žito do výšky muže bylo po posečení svázáno do snopů a postaveno k sušení do panáků. Také jsem při tom s nadšením pomáhala, ale jednou jsem utrpěla kýlu. Očekávala jsem od toho příliš moc.
Po sklizni zbývalo ještě dost času na hraní. Společnost nechyběla. Byli tam také přátelé Erharda, Heiniho a Hildegardy, nebo děti nádeníků, někdy také bratranci z Pretschhofu. Na statku a v okolní přírodě jsme se bavili hrami na honěnou, na schovávanou, stříleli jsme přes strojovnou z podomácku vyrobených luků a šípů, udělali jsme si houpačku z dlouhých prken, která jsme pokládali přes hromadu, nebo jsem si hrála s Elli Hantschel-ovou a ostatními děvčaty. "Schneiderla, Schneiderla, borg mer de Scher" (Švadlenko, švadlenko, půjč mi nůžky?), nebo "Zur Supp, zur Supp, zur Klunkersupp" (K polívce, k polívce, ke křupavé polívce?)
Za nepříznivého počasí jsme přeložili hry pod střechu. Strýc Rudolf neměl nic proti tomu, když jsme s rachotem sestupovali po schodech z podkroví, běhali po dlouhé sýpce nebo skákali po mlatu ve stodole. Měl rád děti, obzvláště guntramovická děvčata. S Hildegardou jsme chodily častěji do domů nádeníků. Ty se muselo na práci objednávat nebo jim nosit vydělanou mzdu. Rády jsme sedávaly pod hrušní, na které byly zralé malé hrušky (jakubky) a pod stromem jich bylo jak naseto. Nacpaly jsme se až k prasknutí. Teta Irma z nich připravovala lahodnou polévku.
Příliš rychle uběhlo těch 14 dní v našem prázdninovém ráji a my jsme se musely rozloučit, protože 1. září začínala škola. Dědeček zapřáhl do povozu dva koně a jelo se přes Dvorce / Hof do Guntramovic (9 km) Křišťanovický dialekt jsem si vzala s sebou a několik slůvek ráda předložila své přítelkyni, protože byl úplně jiný než guntramovický. Zde je ochutnávka: "Off der Bonk legt a Stronk." (Na lavici leží provaz?), "Eech, goh ein Wöeld und blei ni long" (Ach jdi do lesa a nezůstaň dlouho?).
Tímto veršem končím a doufám, že jsem i u vás probudila vzpomínky na vlast.
Srdečně vás zdraví Edith Becker, roz. Kretschmer
_ _ _ _ _
Zdroj: Bärner Ländchen 2024/ No.7/ str. 293 – 295
Název článku v originále:FERIEN IN CHRISTDORF
Autorka: Edith Becker, roz. Kretschmer
Překlad: Stanislav Prokop a Anna Halíková, členové spolku Lubavia
_ _ _ _ _
Obec Křišťanovice leží na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje, rozhraní povodí Černého a Baltského moře v nadmořské výšce 620 – 650 m. Počasí zde bývá po většinu roku drsnější a větrné. Křišťanovice jsou poprvé zmiňovány pod názvem Cristanovicz v roce 1397, kdy náležely ke Šternberskému panství. Název obce, znamenající Křišťanova ves, svědčí o slovanském původu. Německý název Christdorf, používaný až do roku 1945, je poprvé uváděn v roce 1678 a vznikl zkrácením původního názvu.
Znak obce odkazuje v prvním významu především na polohu obce v lesnatém podhorském regionu, avšak současně mu lze sekundárně rozumět také jako nápaditému tzv. mluvícímu znamení vykreslujícímu německou verzi názvu obce: Jehličnatý strom – jedle – totiž může mít i roli vánočního stromku, který se v němčině řekne „Christbaum“ a asociuje tedy německý název obce „Christdorf“. Více o obci