Pro letošní vánoční dobu jsme pro vás vyhledali následující vánoční příběh o vzniku vánoční písně „Tichá noc, Svatá noc“. Přeji vám mnoho radosti při četbě od Josefa Rottera.
Kdykoliv se lidé sejdou pod vánočním stromkem, aby oslavili narození Spasitele, zazní také vroucí prostá píseň „Tichá noc! Svatá noc!“, nejhezčí vánoční píseň na světě!
Bylo to několik dnů před Svatým večerem roku 1818. Ale na faře malého městečka Oberndorfu u Salcburku nepanovala žádná vánoční nálada, neboť mladý vikář Josef Mohr měl starosti. Věřící jeho farnosti byli každoročně hosty půlnoční mše svaté. Tentokrát to však vypadalo, že tento dlouho toužebně očekávaný svátek narození Spasitele je ohrožen. Hladová kostelní myška nahryzala již poškozený vzduchový měch varhan – a nyní tento důstojný hudební nástroj, na který pomocný učitel Franz Xaver Gruber ze snové vesničky Arnsdorf u Oberndorfu uměl tak umělecky hrát, nelibozvučně hvízdal ze všech těch děr a byl pro půlnoční mši nepotřebný. Ale bez hudby byla slavnost pro příchozí věřící nemyslitelná. Co dělat? Teď napadla mladému vikáři spásná myšlenka. S odhodláním sáhl po husím brku a listu papíru a za chvíli bylo napsáno šest slok nesmrtelné písně „Tichá noc! Svatá noc!“
Ale ještě chyběla hudba!
Tu si vzpomněl na svého varhaníka a přítele, pomocného učitele v blízkém Arnsdorfu Franze Xavera Grubera – a ten byl jeho zachráncem. V časných ranních hodinách 24. prosince roku 1818 spěchal do jeho obydlí a bez okolků se na něj obrátil s prosbou, aby mu na jeho verše rychle složil hudbu, neboť věřící v kostele by byli velmi zklamáni, kdyby půlnoční mše svatá byla bez hudby. Gruber hned souhlasil a během několika hodin měl napsánu „Příležitostnou skladbu pro dvě sóla a sbor s doprovodem kytary“. Následovalo rychlé nacvičení, a na půlnoční mši zpíval učitel Gruber basovou partii, vikář Mohr tenor, a dětský sbor opakoval oba závěrečné verše. Mohr kromě toho doprovázel zpěv na kytaru.
Hluboce dojati naslouchali návštěvníci kostela jednoduchému nápěvu netušíce, že se zde poprvé zpívala píseň, která má brzy jako nejhezčí vánoční píseň obletět svět, a bude se zpívat v mnoha jazycích. Ve verších Josefa Mohra a v prosté melodii Franze Grubera prožíváme rok co rok bohabojně znovu zázrak v Betlémě.
Básník veršů písně, vikář Josef Mohr, odpočívá od r. 1848 na místním hřbitově salcburkského městečka Wagrein. Kovaná železná pamětní deska ukazuje mladého duchovního při psaní oněch nezapomenutelných veršů. Skromnému učiteli vesnické školy Gruberovi, skladateli světově známé vánoční písně, stavějí školní děti každoročně krátce před Štědrým dnem vánoční stromek před kostelem snivé vesničky Arnsdorf, kde Gruber jako učitel působil.
Ve slavnostní síni idylického městečka Hallein visí Gruberův obraz a je vyložena originální partitura jeho nesmrtelné písně. V zasněženém Halleinu putují na Štědrý den lidé před dům, kde skladatel bydlel a zemřel, a delegace staré občanské gardy ve svých modro-červených uniformách drží čestnou stráž u jeho hrobu. O půlnoci potom zaznívá – hrána dvěma pozouny a dvěma trubkami – nad prastarým městem se solnou historií, prostá vroucí melodie „milost přinášející Vánoční doba“ („gnadenbringende Weihnachtszeit“). Ale v Oberndorfu se lidé tlačí před malou Kaplí Tiché noci (Stille Nacht Kapelle), kde se zpívá Gruberova píseň jako na 24. prosince 1818, v jeho originálním znění s doprovodem kytary.
A tiše, do sebe obráceni a hluboce dojati jedinečným zážitkem uprostřed vznešeného světa hor, nastupují účastníci půlnoční mše svaté cestu domů.
Julia
_ _ _ _ _
Zdroj: Bärner Ländchen 2021/ No.12/ str. 571 - 572
Překlad: Stanislav Prokop a Anna Halíková, členové spolku Lubavia
Převzato z: Ročenka vlasti 1969. Pro vyhnané z BL, str. 80.
_ _ _ _ _