Kromě obvyklých věcí, které bylo před vánočními svátky třeba udělat, jako např. napečení cukrových placiček nebo jiného pečiva, zabít prase nebo hovězí dobytče, aby na svátky přišla na stůl pořádná pečeně, bylo taky co dělat v lese. Hlavní světnici domu měl přirozeně zdobit pěkný vánoční stromek. Ten visel – jinak, než to známe dnes – se stropu a nestál na podlaze.
Šli jsme proto do našeho vlastního lesa, abychom se tam po takovém pěkném stromku porozhlédli. Jedlový hájený revír ležel u cesty, kterou užívalo hodně lidí. Když tam můj dědeček s mým tatínkem přišli, aby si takový stromek vyhlédli, bylo jim jasné, že temné postavy měly dlouhé prsty a několik stromků ukradli. Ještě horší bylo, že kolem leželo více uřezaných stromků. Pravděpodobně našli zloději ještě hezčí než ten, který uřízli předtím, tak ten potom zahodili a řezali další.
Co teď dělat? Když jsme uřízli stromek pro naši světnici, odřezal dědeček na zvlášť pěkných stromcích některé větve, aby tyto už nevypadaly tak hezky, a proto se jako vánoční stromky nedaly použít. Stromy, pěstované jako užitkové dřevo, tím nebyly poškozeny.
Tento les jsme s otcem viděli. Stromy jsou dnes vzrostlé ke kácení, jen bohužel z dědečkovy přípravné práce nemáme nic.
_ _ _ _ _
Zdroj: Bärner Ländchen 2021/ No.12/ str. 544
Autor: Manfréd Krätschmer
Překlad: Stanislav Prokop a Anna Halíková, členové spolku Lubavia
_ _ _ _ _