Zde v údolí Bystřice se narodila většina mých předků rovněž i já. Údolí se nachází v Nízkém Jeseníku mezi dvěma náhorními plošinami, ležícími po jeho východní i západní straně. Nízký Jeseník zase patří k Moravskoslezským Sudetům / Mährisch-Schlesische Sudeten.
Název „Nízký Jeseník“ vlastně není správný, Zde ho užívám, protože byl používán ve starší literatuře. Mělo by se mluvit o „Jeseníku“.
Na náhorní plošině ležící východně od údolí, ve vzdálenosti vzdušnou čarou asi 10 km od Bystřice, vyvěrá Odra / Oder. Tato část Jeseníku se nazývá Oderské hory / Odergebirge. ačkoliv se nejedná o žádné hory, nýbrž o náhorní plošinu.
K prameni a toku Bystřice: Berounský odborný učitel Johann Theimer uveřejnil 1933 v Moravsko-Slezském domovském sešitě č. 8 příspěvek o přírodních a místních názvech Berounska, v němž o Bystřici a o potocích, které ji v jejím horním toku napájejí, píše (zde je to uvedeno jen zkráceně):
„Bystřice pramení jihovýchodně od rýžoviště / Braunseifen v Horním Lese / Oberwald. Dva pramenné proudy se spojují v Lustwald-u východně od Arnsdorf-u v nadmořské výšce 622 m. Protéká Dětřichovem (severovýchodně leží 798) m vysoká Slunečná), Ondrášova u berounského Svobodného dvora na začátku vesnice Sedm Dvorů přijímá Stollenbach (potok Štolový?) /Dittersdorf, Sonnenberg, Andersdorf, Bärner Freihof, Siebenhöfen. Až sem měla Bystřice v katastrální mapě z roku 1834 jméno Tatzlerbach (pozemkové označení v Berouně), zatímco řeka z Berouna po Mariánské Údolí / Marienthal se ještě na vojenské speciální mapě z roku 1929 objevuje ještě pod jménem „Stollenbach“, dolní tok od Velké Bystřice /Wisternitz až k ústí do Moravy /March v Olomouci pod jménem Bystříce.
Georg Wolny píše v 5. svazku své Topografie z r. 1839 na str. 25: Bystřice má svůj počátek v horách za Novými Valteřicemi / Neuwaltersdorf ve staré opuštěné štole a má počáteční jméno “Stollenfluß“ (Štolová řeka). Teče na jih, u bývalého horního městečka Bährn dostává jméno „Fistritz“ proplétá se rozsedlinami u Sedmi Dvorů a Domašova / Domstadtl a teče pak rovinou k řece Morava. Kartografové a většina geografů převzala prameny a jména od „Wolneho.“
Mezi Mariánským údolím a Velkou Bystřicí opouští Bystřice Nízký Jeseník, a tak od pramene až sem území, které bylo odedávna německou jazykovou oblastí. Dále protéká nížinou řeky Moravy, dříve než se na území Olomouce (které opět do r.1918 představovalo německý jazykový ostrov) do Moravy zaústí. Zde v Olomouci sice řečiště Bystřice končí, avšak její voda teče společně s mnoha jinými potoky a řekami, které do Moravy ústí, dále do Bratislavy a tam do Dunaje. Dunaj (který je po Volze druhý největší evropský veletok), je směsí mnohých vodstev z mnoha zemí, jako dřívější směsice národů v bývalé Rakousko-Uherské monarchii, jejímž hlavním proudem Dunaj byl. Když jsme až dosud stávali u Dunaje, lhostejno zda v Budapešti nebo jinde v Maďarsku, V Bělehradě nebo na jiném místě v bývalé Jugoslávii, někde v Bulharku nebo v Rumunsku až k deltě Dunaje u Černého moře, neuvědomovali jsme si pravděpodobně to, že kolem nás teče také voda z našeho rodného horského potoka Bystřice a že Černé moře, i když jen ve velmi nepatrné míře obsahuje také jeho vodu.
_ _ _ _ _
Zdroj: Bärner Ländchen 2020/ No.11/ str. 457-459
Překlad: Stanislav Prokop a Anna Halíková, členové spolku Lubavia
_ _ _ _ _