Pravnučka dědičného rychtáře návštěvou v Nepřívazi 1. října 2023
Související obec: Nepřívaz – Epperswagen
Počátkem října navštívili Ingrid, Sven, Dieter a Marco rodnou ves své matky a babičky Helgy roz. Pratschke. Využili státního svátku (Dne sjednocení) aby přicestovali z Aalenu v Bavorsku do Olomouce. Celou cestu absolvovali vlakem, a to až do Hluboček, odkud v doprovodu člena našeho spolku došli pěšky do bývalé vsi Epperswagen/Nepřívaz. Původně plánovali výpravu širšího příbuzenstva, avšak zvolený dopravní prostředek ostatní odradil.
Paní Helgu už s sebou kvůli jejímu zdravotnímu stavu vzít nemohli. Od doby, kdy trpí stařeckou demencí, porušila své mlčení o minulosti a rodina se tak až v poslední době postupně dozvídá podrobnosti z časů jejího raného dětství na Libavsku, i traumatické zážitky spojené s nuceným vysídlením. O tom, jak její otec Emil Pratschke musel Rusům s těžkým srdcem odevzdat své koně, jak byla matka během odsunu okradena o snubní prsten a jak tehdy na zápal plic zemřela její starší sestra. O tom, že nebyli v Bavorsku vítanými hosty. Také o velké solidaritě mezi uprchlíky, kteří nadále udržovali vzájemné kontakty, uzavírali mezi sebou sňatky (o chudé nevěsty prý místní nestáli), vypomáhali si hromadně při stavbě domů a též si zachovali svůj dialekt, do kterého plynule přecházeli, když potkali krajana.
Takovým krajanem je také pan Rudolf Klos z Hluboček, jeden z posledních pamětníků a předválečných Hlubočáků, který dříve návštěvy rodáků doprovázel. I on hned spustil v místním německém nářečí a informoval návštěvu o historii okolí.
Pak už jsme se vydali do vlastního cíle výpravy se zastávkou na hřbitově v Hlubočkách, kde dosud stojí náhrobek s nápisem Adolf Pratschke. Cestou se z prosluněných luk nabízely výhledy na Hanou. Ale také stín smíšených lesů s ruskými nápisy v kůře buků a další stopy pobytu vojsk. V zalesněném prostoru bývalé obce návštěvníky zaujaly pozůstatky někdejší vsi, jako byly střep bábovkové formy, radlice pluhu, kolkovaná cihla, břidlicová krytina aj. Díky informační tabuli, zhotovené spolkem Lubavia, si mohli udělat lepší představu o původním rozsahu zástavby. Sami přivezli složku s historickými dokumenty, které ochotně poskytli našemu spolkovému archivu.
Milé setkání končilo posezením u ořechových a povidlových koláčků v Hlubočkách.
mb
