Rudoltovice – Rudelzau

Sídlištní areál Rudoltovic zahrnoval jednak vlastní protáhlý půdorys obce, ale i na 52 domů roztroušených v malých skupinkách či úplných samotách, vzdálených i několik kilometrů od samotné vesnice. Tyto kolonie několika domů nesly názvy jako Schmelzgraben, Steiniger Trieb, Natterngrund, Lerchenfeld, Kreuzgraben, Kriegsplan, Alt–Rudelzau, Tiefegrund, Brückengrund atd.

Geneze těchto tzv. polních domků je spojena s postupným rozprodáváním od mateřské obce odlehlejších polností, jejichž nový majitelé si při nich postavili i domy. Zatímco většina kolonií vznikala od druhé poloviny 18. a v první polovině 19. století, tak například původní osada Kriegsplan měla zaniknou již během třicetileté války (dle pověsti zde kdysi stálo město Weiss, které se potopilo).

Rudoltovice byly dříve střediskovou obcí se sídlem farnosti s kostelem sv. Mikuláše, poštovním a telegrafním úřadem, četnickou stanicí, nejen obecnou, ale i zemědělskou lidovou školou atd. Během 2. světové války zde dokonce ze zištných důvodů fungovalo kino.

Svým hospodářstvím byla obec tradičně spjata se zemědělstvím a dobytkářstvím, ale nechyběla zde ani řada řemesel a živností (na konci války jich úřady evidovaly 46). Genius loci někdejší rudoltovické krajiny doplňovalo nejméně 15 objektů drobné sakrální architektury (kříže, svaté obrázky, boží muka) i 4 kaple. Asi nejzajímavější historii původu měla kaple sv. Antonína, která stála na vyvýšenině nedaleko od cesty do sousedních Vojnovic. Její přesné datum vzniku neznáme, ale místo vzniku je spojeno se smilstvem dvou sourozenců, jejichž rodina musela v rámci pokání vystavět zmíněnou kapli.

Čím se obec odlišovala od jiných, byla její hornická činnost, orientovaná zejména na těžbu olověných a stříbrných rud. V katastru Rudoltovic se tudíž nacházelo více důlních šachet a sice v údolí potoka Schlingenbach (Klikatý potok či Hádek), v tratích Schmelzgraben a Ziegenrücken při katastrální hranici s obcí Barnov. Nerostné bohatství mělo být objeveno kolonisty již ve 13. století.

Nejvýraznějším pozůstatkem obce je od roku 2000 pamětní kámen umístěný rodáky nedaleko bývalého Schwarzova mlýna při cestě do vesnice a především spolkem Lubavia krásně opravená tzv. hřbitovní kaple asi z konce 18. století. Ta stojí nedaleko Vojnovic u bývalé samoty tzv. rudoltovického mlýna a svobodného dvora čp. 82. Podle pověsti měl nechat kapli postavit majitel nedalekého dvora, který zavraždil svojí ženu.