Stará Voda, malá obec ukrytá v členitém terénu Nízkého Jeseníku, ležela necelé čtyři kilometry od Města Libavé při okresní silnici spojující toto město s Budišovem nad Budišovkou.
Svou velikostí, složením obyvatelstva ani hospodářskou orientací nijak nevybočovala z celkového charakteru jiných libavských obcí. Po kulturní a zejména duchovní stránce je ovšem dalece předčila a mohla se směle poměřovat s výraznými středisky kraje i celé Moravy.
O proslulost obce se nezměrnou částí zasloužilo zdejší poutní středisko, známé již v 16. století, s cenným barokním chrámem sv. Anny a sv. Jakuba Většího a v neposlední řadě blízký klášter, jehož věhlas snad navždy rozšířilo působení piaristické koleje, která vychovala skvělé osobnosti kulturního, vědeckého a duchovního života.
Starovodskou kolejí prošla celá řada uznávaných a slavných jmen, jako například František Kassián Halaška, Jan Evangelista Purkyně, Gelasius Dobner nebo Adaukt Voigt.
Z existence poutního místa těžila samozřejmě i obec díky zástupům poutníků, které sem ročně přivedla zbožná úcta k hlavní patronce sv. Anně, na jejíž svátek 26. července Stará Voda doslova praskala ve švech (kupříkladu v roce 1910 navštívilo jen ve dnech oslav svátku sv. Anny obec na 4 000 poutníků). Místní obyvatelé si tak mohli kromě tradičního zemědělství notně přivydělat ubytováváním znavených poutníků, o jejichž pohodlí a potažmo i peněženky se postarala škála zařízení a služeb v čele se třemi hostinci, poskytujícími i ubytování, obchody se smíšeným zbožím, pouťovými suvenýry, cukrárnou a pekařstvím. Kromě toho v obci fungovala cihelna, vodní a větrný mlýn, břidlicové lomy (na konci války úřady v obci evidovaly 41 živností).
Po roce 1945 si celá obec i s poutním kostelem, klášterem i kaplí sv. Anny nad tzv. Královskou studánkou prošla strastiplným martýriem. Po zabrání čsl. armádou byly budovy demolovány a prodávány zájemcům coby stavební materiál. Chmurnému osudu se nevyhnul ani památkově chráněný poutní kostel, který byl jako nežádoucí objekt doslova trpěn. Interiér i s cenným mobiliářem byl postupně barbarsky vyplundrován a rozkraden. Místo poutníkům poskytoval přístřeší vojákům, stádům dobytka i vojenské technice. Devastaci objektu dokončila po roce 1968 sovětská armáda. Přes dílčí opravy (vesměs nouzové) se k postupné rekonstrukci přikročilo až po roce 1990.
Od roku 1995 se na vzkříšení Staré Vody pravidelně podílejí svými aktivitami skauti pod vedením člena spolku Lubavia Jana Pečínky. Především díky nim, a za spolupráce dalších nadšenců, bývalých obyvatel obce a armády, zažívá poutní místo ve Staré Vodě v posledních letech pozvolnou renesanci, kdy se mj. podařilo kompletně rekonstruovat zcela zdevastovanou kapli nad Královskou studánkou, upravit okolí kostela, bývalého kláštera i místní hřbitov.
Aktuálně se o Starou Vodu stará také spolek Spolek Poutní místo STARÁ VODA u Libavé (https://www.poutnimisto-staravoda.cz/)
Během léta 2019 byla pracovníky NPÚ, územního pracoviště Olomouc, provedena dokumentace výzdoby pomocí dronů ve starovodském kostele sv. Anny a sv. Jakuba Většího. V rámci této dokumentace byl pořízen i kompletní sken interiéru, který byl použit pro zhotovení 3D modelu.
V mnodelu se pohybuje tlačítky WASD, nebo pomocí šipek - a to v kombinaci s myší, při současném držení levého tlačítka myši. Model je zaplněn čísly, na které když kliknete, objeví se popisky doprovázené fotografickou dokumentací (jíž je možno otevřít v detailu). Popisky začínají v presbytáři písmenem ,,i", kde jsou uvedeny obecné informace o poutním místě; pod čísly se pak skrývají informace o jednotlivých partiích interiéru.
Za poskytnutí modelu děkujeme panu Mgr. Milanu Škobrtalovi z Národního památkového ústavu, územní pracovišťě Olomouc.
Model naleznete zde
Model vznikl v rámci výzkumného projektu Bezpečné snímání historických objektů bezpilotními helikoptérami – asistivní technologie, metodika a využití v památkové praxi (DG18P02OVV069), financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II). www.dronument.cz
